Future Self Care Kvíz
2 minuty. 6 otázek. Spousta „wow“ faktů.
A šance vyhrát testy plodnosti nebo genetické testování zdarma!
Zajímá mě...
VAJÍČKA, HORMONY A GENY PRO BUDOUCNOST
SPERMIE, TESTOSTERON A GENY PRO BUDOUCNOST
Víš, kolik vajíček ti v tuto chvíli přibližně zbývá?
A)
Ano, nechala jsem si preventivně změřit AMH.
B)
Ne, ale myslím, že to poznám podle věku nebo menstruačního cyklu.
C)
Ne, nevěděla jsem, že existuje preventivní test ovariální rezervy.
Víš, kolik vajíček ti v tuto chvíli přibližně zbývá?
Žena se rodí přibližně s 1–2 miliony nezralých vajíček. Do puberty jich zbývá kolem 300–500 tisíc a během života ovuluje jen asi 400–500. Ostatní postupně zanikají přirozeným procesem zvaným atrézie.
Počet vajíček nelze přesně spočítat, ale jejich zbývající zásobu (ovariální rezervu) lze odhadnout pomocí hladiny hormonu AMH (anti-Mülleriánský hormon) a/nebo vyšetření AFC (počtu antrálních folikulů). Odběr krve pro zjištění hladiny AMH je součástí preventivního vyšetření plodnosti a může pomoci včas se rozhodnout, zda je možné těhotenství odkládat nebo zvážit možnost uchování vajíček (social freezing).
Kdy začíná přirozeně klesat ženská plodnost?
A)
Už po 25. roce
B)
Přibližně po 32. roce
C)
Až při menopauze
Kdy začíná přirozeně klesat ženská plodnost?
B) je správně
B) je správně
Ženská plodnost neklesá náhle, ale postupně. První výraznější pokles se obvykle začíná projevovat kolem 32. roku věku a po 35. roce se tempo poklesu dále zrychluje, především kvůli snižujícímu se počtu a kvalitě vajíček. Každá žena je ale jiná, proto je užitečné dbát na prevenci, znát svou ovariální rezervu a plánovat rodičovství podle vlastních výsledků a plánů, ne jen podle průměrných statistik.
Kdy bývá z hlediska kvality vajíček nejvhodnější uvažovat o social freezingu (zmrazení vajíček)?
A)
Přibližně mezi 25. a 30. rokem života, pokud žena uvažuje o odložení mateřství
B)
Kolem 35 let, pokud žena nemá stálého partner
C)
Až po 40. roce života, kdy stále neví, jestli chce děti
Kdy bývá z hlediska kvality vajíček nejvhodnější uvažovat o social freezingu (zmrazení vajíček)?
A) je správně
A) je správně
Největší přínos má social freezing tehdy, když jsou vajíčka zmrazena v dostatečném počtu a kvalitě. Proto je ideální začít o této možnosti uvažovat přibližně mezi 25. a 30. rokem věku. Zmrazení vajíček ani v pozdějším věku není vyloučeno, avšak po 35. roce života zpravidla dochází k výraznějšímu poklesu jejich počtu i kvality. To může znamenat, že se podaří získat méně vhodných vajíček a jejich budoucí potenciál vést ke zdravému těhotenství je nižší.
Kolik zdravých lidí je přenašečem alespoň jedné recesivní genetické poruchy?
A)
Přibližně 1 ze 100 lidí
B)
Přibližně každý 20. člověk
C)
Téměř každý člověk
Kolik zdravých lidí je přenašečem alespoň jedné recesivní genetické poruchy?
C) je správně
C) je správně
Každý člověk je v průměru přenašečem 2–5 recesivních genetických onemocnění, aniž by o tom věděl nebo měl jakékoliv zdravotní obtíže. Přenašečství samo o sobě člověka neohrožuje, dokud nezačne plánovat rodinu.
Riziko vzniká tehdy, když jsou oba partneři přenašeči stejného onemocnění. V takovém případě existuje riziko narození dítěte s daným onemocněním. Mezi nejčastější recesivně dědičná onemocnění patří cystická fibróza, spinální muskulární atrofie (SMA), fenylketonurie (PKU), vrozená porucha sluchu nebo některé dědičné metabolické poruchy. Carrier screening (prekoncepční genetické testování) dokáže odhalit páry se zvýšeným genetickým rizikem ještě před početím nebo v časném těhotenství.
Který z následujících faktorů má podle moderních medicínských studií největší vliv na prodloužení života a dokáže nejvíce snížit riziko předčasného úmrtí?
A)
Vysoké VO2 max (vynikající kardiorespirační kondice)
B)
Silné sociální vazby (aktivní vztahy a komunita)
C)
Nekouření
D)
Správný a normální krevní tlak
E)
Výborná síla stisku ruky (dostatek svalové hmoty a síly)
Který z následujících faktorů má podle moderních medicínských studií největší vliv na prodloužení života a dokáže nejvíce snížit riziko předčasného úmrtí?
A) je správně
A) je správně
Ačkoliv nás veřejné zdraví desítky let učí (zcela správně), že kouření a vysoký tlak jsou nebezpeční zabijáci, dlouhodobá data ukazují šokující realitu: fyzická zdatnost a sociální vazby jsou pro dlouhověkost ještě silnějšími prediktory.
Zde je kompletní žebříček těchto faktorů seřazený od toho nejúčinnějšího po ten (relativně) nejslabší:
- Vysoké VO2 max (Kondice) – Absolutní král dlouhověkosti. Lidé s elitní kondicí mají až o 80 % nižší riziko předčasného úmrtí oproti lidem se slabou kondicí. Mít extrémně nízké VO2 max je pro tělo statisticky nebezpečnější než kouření nebo těžká cukrovka.
- Výborná síla stisku ruky (Svaly) – Síla stisku slouží lékařům jako přímý ukazatel celkové svalové síly. Lidé v nejvyšší svalové kategorii mají o 50 % nižší riziko úmrtí než lidé se svalovou slabostí.
- Sociální integrace (Vztahy) – Silné sociální vazby a kvalitní vztahy zvyšují šanci na přežití o 50 %. Chronická osamělost má na tělo stejný destruktivní dopad (skrze záněty a stresový hormon kortizol) jako vykouření 15 cigaret denně.
- Nekouření – Aktivní kouření zvyšuje riziko předčasného úmrtí zhruba o 40 %. Nekouření je naprosto základní pilíř zdraví.
- Normální krevní tlak – Vysoký tlak (hypertenze) je nepochybně nebezpečný, ale statisticky zvyšuje riziko all-cause mortality „jen“ o zhruba 20–30 %. Tělo, které má vysoké VO2 max a dostatek svalů, dokáže negativní dopady mírně zvýšeného tlaku mnohem lépe kompenzovat.
Jak velkou roli hraje genetika v celkové pravděpodobnosti, že se u člověka rozvine Alzheimerova choroba?
A)
Zanedbatelnou (cca 5 %, je to čistě nemoc životního stylu)
B)
Střední (cca 30 %)
C)
Zásadní (cca 60 až 80 %)
Jak velkou roli hraje genetika v celkové pravděpodobnosti, že se u člověka rozvine Alzheimerova choroba?
C) je správně
C) je správně
Genetika má na rozvoj Alzheimerovy choroby masivní vliv – odhaduje se 60 až 80 %. U naprosté většiny případů hraje hlavní roli gen APOE, který ovlivňuje, jak efektivně mozek čistí odpadní proteiny.
Životní styl jako záchranná brzda: Přestože je genetický podíl obrovský, geny samy o sobě nejsou konečným rozsudkem. Životní styl zde funguje jako zásadní spínač, který dokáže genetickou kartu buď utlumit, nebo naopak naplno aktivovat. Klíčovými faktory pro ochranu mozku před genetickým rizikem jsou hluboký spánek (kdy se mozek čistí), kardiovaskulární zdraví a neustálé učení se novým věcem, které buduje takzvanou kognitivní rezervu. Proto je dobré znát své predispozice a vědět, jak moc se soustředit na případnou zásadní prevenci.
Chceš slevu a šanci vyhrát testování zdarma?
Níže vyplň pár údajů a jsi ve hře.
Po vyplnění získáš 20% slevu na léčbu v Repromedě a zařadíme tě do slosování o:
2×
PANDA
test
5×
FEMME
test
5×
Spermio-
gram
2×
Genigma
Registrace do slosování
Odesláním formuláře nám dáváš zelenou k e-mailovému kontaktu. Kromě výsledku slosování ti čas od času pošleme super tipy z našeho světa. Kdykoliv se můžeš odhlásit.
Jak dlouho přibližně vznikají nové spermie?
A)
Přibližně 2 týdny
B)
Přibližně 2–3 měsíce
C)
Přibližně 1 rok
Jak dlouho přibližně vznikají nové spermie?
B) je správně
B) je správně
Tvorba spermií (spermatogeneze) trvá přibližně 74 dní. Je zapotřebí dostatečná stimulace pohlavními hormony (zejména testosteronem) a nižší teplota, jíž je docíleno umístěním varlat v šourku.
To znamená, že změny životního stylu, jako je omezení kouření, alkoholu, zlepšení stravy nebo spánku, se mohou na kvalitě spermií projevit už/až za několik měsíců.
Co má největší vliv na kvalitu spermií?
A)
Jen věk muže
B)
Především životní styl, zdravotní stav a věk
C)
Pouze genetika, kterou nelze ovlivnit
Co má největší vliv na kvalitu spermií?
B) je správně
B) je správně
Kvalitu spermií ovlivňuje kombinace faktorů. Významnou roli hraje věk, ale také kouření, alkohol, obezita, chronický stres, nedostatek spánku, některé léky, infekce, přehřívání varlat i celkový zdravotní stav. Mnoho z těchto faktorů lze ovlivnit a tím podpořit mužskou plodnost.
Pokud chce muž znát svůj aktuální stav, může absolvovat preventivní HOMME test, který kromě spermiogramu hodnotí také hormonální profil a další ukazatele důležité pro mužské reprodukční zdraví. Díky tomu lze případné problémy odhalit včas – často ještě předtím, než se pár začne snažit o dítě.
Je pravda, že muži tvoří stejně kvalitní spermie po celý život?
A)
Ano, mužská plodnost se věkem téměř nemění
B)
Ne. S věkem roste počet genetických mutací ve spermiích
C)
Ne, ale až po 70. roce života
Je pravda, že muži tvoří stejně kvalitní spermie po celý život?
B) je správně
B) je správně
Muži vytvářejí spermie po celý život, jejich kvalita ale není stále stejná. S přibývajícím věkem dochází k většímu počtu dělení buněk, ze kterých spermie vznikají. Tím postupně narůstá i počet nových (de novo) genetických mutací, které mohou přispět ke zvýšenému riziku některých neurovývojových a psychiatrických onemocnění, například poruch autistického spektra nebo schizofrenie. Současně se může zhoršovat pohyblivost spermií, zvyšovat poškození jejich DNA a prodlužovat doba potřebná k početí. Proto i věk muže hraje při plánování rodičovství významnou roli.
Kolik zdravých lidí je přenašečem alespoň jedné recesivní genetické poruchy?
A)
Přibližně 1 ze 100 lidí
B)
Přibližně každý 20. člověk
C)
Téměř každý člověk
Kolik zdravých lidí je přenašečem alespoň jedné recesivní genetické poruchy?
C) je správně
C) je správně
Každý člověk je v průměru přenašečem 2–5 recesivních genetických onemocnění, aniž by o tom věděl nebo měl jakékoliv zdravotní obtíže. Přenašečství samo o sobě člověka neohrožuje, dokud nezačne plánovat rodinu.
Riziko vzniká tehdy, když jsou oba partneři přenašeči stejného onemocnění. V takovém případě existuje riziko narození dítěte s daným onemocněním. Mezi nejčastější recesivně dědičná onemocnění patří cystická fibróza, spinální muskulární atrofie (SMA), fenylketonurie (PKU), vrozená porucha sluchu nebo některé dědičné metabolické poruchy. Carrier screening (prekoncepční genetické testování) dokáže odhalit páry se zvýšeným genetickým rizikem ještě před početím nebo v časném těhotenství.
Který z následujících faktorů má podle moderních medicínských studií největší vliv na prodloužení života a dokáže nejvíce snížit riziko předčasného úmrtí?
A)
Vysoké VO2 max (vynikající kardiorespirační kondice)
B)
Silné sociální vazby (aktivní vztahy a komunita)
C)
Nekouření
D)
Správný a normální krevní tlak
E)
Výborná síla stisku ruky (dostatek svalové hmoty a síly)
Který z následujících faktorů má podle moderních medicínských studií největší vliv na prodloužení života a dokáže nejvíce snížit riziko předčasného úmrtí?
A) je správně
A) je správně
Ačkoliv nás veřejné zdraví desítky let učí (zcela správně), že kouření a vysoký tlak jsou nebezpeční zabijáci, dlouhodobá data ukazují šokující realitu: fyzická zdatnost a sociální vazby jsou pro dlouhověkost ještě silnějšími prediktory.
Zde je kompletní žebříček těchto faktorů seřazený od toho nejúčinnějšího po ten (relativně) nejslabší:
- Vysoké VO2 max (Kondice) – Absolutní král dlouhověkosti. Lidé s elitní kondicí mají až o 80 % nižší riziko předčasného úmrtí oproti lidem se slabou kondicí. Mít extrémně nízké VO2 max je pro tělo statisticky nebezpečnější než kouření nebo těžká cukrovka.
- Výborná síla stisku ruky (Svaly) – Síla stisku slouží lékařům jako přímý ukazatel celkové svalové síly. Lidé v nejvyšší svalové kategorii mají o 50 % nižší riziko úmrtí než lidé se svalovou slabostí.
- Sociální integrace (Vztahy) – Silné sociální vazby a kvalitní vztahy zvyšují šanci na přežití o 50 %. Chronická osamělost má na tělo stejný destruktivní dopad (skrze záněty a stresový hormon kortizol) jako vykouření 15 cigaret denně.
- Nekouření – Aktivní kouření zvyšuje riziko předčasného úmrtí zhruba o 40 %. Nekouření je naprosto základní pilíř zdraví.
- Normální krevní tlak – Vysoký tlak (hypertenze) je nepochybně nebezpečný, ale statisticky zvyšuje riziko all-cause mortality „jen“ o zhruba 20–30 %. Tělo, které má vysoké VO2 max a dostatek svalů, dokáže negativní dopady mírně zvýšeného tlaku mnohem lépe kompenzovat.
Jak velkou roli hraje genetická výbava (dědičnost a genetické rizikové faktory) v celkové pravděpodobnosti, že se u člověka rozvine Alzheimerova choroba?
A)
Zanedbatelnou (cca 5 %, je to čistě nemoc životního stylu)
B)
Střední (cca 30 %)
C)
Zásadní (cca 60 až 80 %)
Jak velkou roli hraje genetická výbava (dědičnost a genetické rizikové faktory) v celkové pravděpodobnosti, že se u člověka rozvine Alzheimerova choroba?
C) je správně
C) je správně
Genetika má na rozvoj Alzheimerovy choroby masivní vliv – odhaduje se 60 až 80 %. U naprosté většiny případů hraje hlavní roli gen APOE, který ovlivňuje, jak efektivně mozek čistí odpadní proteiny.
Životní styl jako záchranná brzda: Přestože je genetický podíl obrovský, geny samy o sobě nejsou konečným rozsudkem. Životní styl zde funguje jako zásadní spínač, který dokáže genetickou kartu buď utlumit, nebo naopak naplno aktivovat. Klíčovými faktory pro ochranu mozku před genetickým rizikem jsou hluboký spánek (kdy se mozek čistí), kardiovaskulární zdraví a neustálé učení se novým věcem, které buduje takzvanou kognitivní rezervu. Proto je dobré znát své predispozice a vědět, jak moc se soustředit na případnou zásadní prevenci.
Chceš slevu a šanci vyhrát testování zdarma?
Níže vyplň pár údajů a jsi ve hře.
Po vyplnění získáš 20% slevu na léčbu v Repromedě a zařadíme tě do slosování o:
2×
PANDA
test
5×
FEMME
test
5×
Spermio-
gram
2×
Genigma
Registrace do slosování
Odesláním formuláře nám dáváš zelenou k e-mailovému kontaktu. Kromě výsledku slosování ti čas od času pošleme super tipy z našeho světa. Kdykoliv se můžeš odhlásit.